Výrobce pneumatik Dunlop pro vás připravil seznam tipů na silnice, na kterých se můžete vrátit k opojnému pocitu volnosti a do jisté míry i svobody při řízení.
Většině milovníků sportovnější jízdy se v této souvislosti vybaví silnice č. 9 ve směru k Máchovu jezeru, která se, zvláště mezi obcemi Liběchov a Dubá, krásně klikatí a nabízí vysoce kvalitní asfalt s řadou přehledných zatáček. Jiří Vodička, Marketing Manager společnosti Goodyear Dunlop Tires Czech, s. r. o., před ní však spíše varuje právě proto, že je až příliš známá. Je natolik frekventovaná, že se místní obyvatelé hromadně bouří, podepisují petice a fyzicky útočí především na motorkáře, kterých po této silnici jezdí nejvíc. Navíc aktuálně na této silnici probíhají stavební práce,
připomíná. Jako atraktivnější alternativy doporučuje třeba Berounsko, Šumavu, Jeseníky nebo Mostecko.
Contents
Mnoho zajímavých tras a cílů nabízí Berounsko
Řidiči si mohou užít zážitkové silnice na Berounsku, které navíc nabízí i řadu zajímavých cílů a tipů na výlety. Ať už se z Berouna vydáte po proudu nebo proti proudu řeky, vždy pojedete po kvalitních klikatých silnicích, na nichž není nouze ani o značná převýšení. Proti proudu dojedete po atraktivních silnicích 116 a 201 ke Křivoklátu. O něm je snad skoro zbytečné mluvit, jen málokdo ho ještě nikdy nenavštívil,
konstatuje Jiří Vodička.
1000 Kč za založení účtu
Tisícovka, která leží doslova na zemi. Založte si účet u RB, zaplaťte třikrát kartou a tisícovka je vaše. To mě zajímá.Za Křivoklátem Berounka protéká krajinou křivolace a v širokých zákrutech. Už po několika kilometrech se přijede k přívozu V Luhu pod Branovem (ze silnice č. 201 k němu vede prašná cesta hned za odbočkou do Nezabudic). Nechá-li se člověk přepravit na druhou stranu, může navštívit Pamětní síň Oty Pavla. Zhruba po sto metrech pak dojde do Luhu, malé obce, s níž je spjato mládí a velká část dospělého života Oty Pavla. Pokud bude po silnici č. 201 pokračovat, brzy přijede k oblíbenému zájezdnímu hostinci Rozvědčík. Hostinec postavil rodák z blízkých Nezabudic a příslušník Čs. legií v Rusku Jaroslav Franěk. Za druhé světové války se zapojil do odboje, byl však prozrazen, a v roce 1943 popraven.
Na další cestě lze zakrátko dojet ke zřícenině gotického hradu Týřov, který nechal v polovině 13. století postavit Václav I. a od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka.
Neméně zajímavá je silnice 116 na druhou stranu od Berouna po proudu řeky směrem na Karlštejn. Hned za městem se začíná zajímavě klikatit a stoupat a v atraktivním charakteru pokračuje i následujících dvacet kilometrů. Na většině úseků přitom leží kvalitní asfalt. Hned za Berounem je možné odbočit ke Svatému Janu pod Skalou, označovanému za perlu Českého krasu. Pod mohutným vápencovým útesem – Skálou – se již po mnoho staletí tísní malá obec s benediktýnským klášterem, jehož nynější barokní podoba pochází z přelomu 17. a 18. století. V obci lze navštívit kostel sv. Jana Křtitele, Poustevnickou jeskyni a pramen. Jedinečným zážitkem je výstup na vrchol 180 metrů vysoké Skály.
Jen nedaleko od Berouna leží také Koněpruské jeskyně,
pokračuje Jiří Vodička ve výčtu atraktivních cílů. Třípatrové jeskyně s výškovým rozdílem přes 70 metrů byly objeveny náhodně při odstřelu kamene teprve v roce 1950. Od roku 1959 je veřejnosti zpřístupněna asi 2,5 kilometru dlouhá prohlídková trasa.
Jízda jako v Alpách
Nezvykle kvalitní jsou některé silnice na Šumavě. Typickou alpskou silnici s vracečkami a vysokým převýšením naleznete v členitém horském terénu mezi obcemi Rejštejn a Srní. Zvláště před obcí Srní si řidiči mohou užít opravdovou zážitkovou jízdu, která důkladně prověří kvalitu podvozku i pneumatik. Další výhodou je zcela minimální provoz. Potkat auto v protisměru se rovná zázraku,
říká Jiří Vodička.
Pokud by někdo chtěl vyzkoušet rychlejší a širší silnici, nemusí jezdit daleko. Stačí za Rejštejnem odbočit doleva na silnici 169 směrem na Kvildu. Tato silnice nabízí řadu krásných horizontů, rychlé táhlé zatáčky a zrcadlově hladký povrch.
Mostecký autodrom v přírodě
Také přímo v sousedství mosteckého autodromu lze objevit několik možností, jak si jízdu po mosteckém okruhu alespoň trochu vynahradit. Silnice na severozápad od Mostu jsou atraktivní a s vysokým výškovým převýšením. Snad jedinou nevýhodou je, že se na nich střídají různě kvalitní asfaltové povrchy; o to více však při jízdě vynikne kvalita podvozku i pneumatik vašeho automobilu,
doplňuje Jiří Vodička.
Mezi nejatraktivnější patří silnice u obcí Blatno, Boleboř, Hory Sv. Kateřiny, Nová Ves v Horách, Klíny, Český Jiřetín, Fláje a samozřejmě Moldava. Především u hranic s Německem je řada lanovek, které jsou jakýmsi pomyslným výškovým vrcholem každé horské silnice.
Také z historického pohledu je velice zajímavý úsek silnice z Horního Jiřetína do Nové Vsi v Horách, jehož výstavba započala v roce 1899. Trasa vybudované silnice vede od Mariánského údolí v mnoha serpentinách a ke zdolání kopce využívá důmyslně terénu až k dosažení horského průsmyku na Výšině. Oproti přímé Staré cestě je o kilometr delší (5,1 km) a při průměrném stoupání 6,3 % dosahuje převýšení 321 metru. Nová silnice byla hned po dokončení opatřena kamenito-asfaltovým povrchem, což v té době nebylo samozřejmostí.
Jeseníky – silnic ráj
Ráj spletitých zážitkových silnic lze nalézt v okolí jesenické CHKO. Především mezi městy Šumperk, Rýmařov a Jeseník jsou silnice s velkým výškovým převýšením, které vrcholí u horských lanovek. I na nich se střídají různě kvalitní asfaltové povrchy.Nevýhodou této části Moravy jsou však obce, které se táhnou v delších úsecích podél silnice,
uzavírá výčet tipů značky Dunlop pro milovníky řízení Jiří Vodička.
Tak jsem se na základě doporučení „Dunlopu“ vydal na výlet na Šumavu a je potřeba trochu poupravit jejich postřehy…
a) Pokud máte sportovní podvozek, jízda z Rejštejnu směr Srní je až do „obce“ Čeňkova vila spíše utrpením. Zalátané úseky a občas menší díra schovaná ve hře stínů ze stromů. Tady pánové z Dunlopu zřejmě měli obutý minimálně „80“ profil…o). Na druhou stranu z Čeňkovy vily až do Srní je cesta jako list a jízda se dá teprve užít.
b) Celý natěšený jsem potom zamířil po silnici 169 směrem na Kvildu a po cca 15ti minutovém kodrcání na nerovné zalátané silnici jsem dojel do Horské Kvildy. Hrůza a děs – v žádném případě nedoporučuji nikomu s alespoň trochu sportovním náčiním – velký přehmat ze strany Dunlopu.
Vřele se dá naopak doporučit silnice č. 168 z/do Vimperku, která má perfektní povrch a nabízí rychlou cestu lesem (se všemi riziky). V případě, že si přivstanete, kvalitní, přehledné a velmi rychlé silnice jsou č.145 a následně č.170 až ke Strakonicím.
Obecně platí, že čím dříve, tím lépe – vyhnete se cyklistům a svátečním jezdcům.