Ford Fiesta WRC na vlastní kůži

Koukat na wéercéčka v televizi a vidět je naživo je rozdíl. To víme všichni. Jaké to ale je se v nich svézt? Šéfredaktor TopDrive se obětoval a usedl na propocené sedadlo spolujezdce.

Využil jsem možnosti se zúčastnit krátkého testování jezdce Tomáše Kostky. Nebyla to žádná akce pro novináře, nebyla to ani pozvánka od Fordu či tak něco. Vlastně to nebyla ani práce. Na testování jsem přijel jednoduše proto, abych nasál atmosféru. S tím, že se svezu, jsem ani nepočítal.

Jsme na uzavřeném úseku zapomenuté silnice, kdesi uprostřed lesů. Tomáš Kostka tady právě trénuje. Poté, co zahřál techniku, začal „šlapat“ do pedálů. Na rally je krásné to, že závodní auta jezdí jen pár metrů od vás. Stačí natáhnout ruku. Burácející motor, jehož zvuk se rozléhá v celém údolí, tomu všemu dává tu správnou atmosféru.


Autor: Tomáš Čanda

Ford Fiesta WRC v plném tempu

Pak to přišlo. Tady máš helmu a vlez si tam místo mě, řekl Ríša Kresta. To je nabídka, která se neodmítá. Sedám na zpocené sedadlo spolujezdce a poutám se do pásů. Fiestu té nejvyšší specifikace, tedy WRC, jsem měl možnost prozkoumat už v minulosti při návštěvě jednoho závodního týmu. Ale nikdy jsem v ní neseděl, natož se svezl.

Začínáme. Tomáš Kostka kroutí volantem pravá levá, aby zahřál pneumatiky. Pak se mě ptá, jestli jsem ready, a když mu to odkývnu, zastaví, vytočí motor, pustí ruční brzdu a vyrazíme vpřed. Sebelepší záběry v televizi, onboardy na YouTube a dokonce ani fandění za páskou vám nenavodí pocit, jako když sedíte uvnitř. Zážitek je umocněn i tím, že nejedeme v otevřené krajině po široké silnici. Tu nudli hrbolatého asfaltu lemují skály, stromy nebo propast bůhvíkam. A my zde doslova letíme!

Sedím „jen“ na sedačce spolujezdce, ale vnímám, jak je auto poslušné. Kam jezdec zatočí volantem, tak auto okamžitě jede. Pod zadkem cítím sebemenší smyk. Stabilita a vyváženost, jak v přímém směru, tak v zatáčkách, je doslova hmatatelná. Jen stěží si dovedete představit, z jakých rychlostí se dá brzdit, s jakou účinností a na jak malé vzdálenosti auto deceleruje, aby vzápětí opět akcelerovalo. Slova nestačí na vyjádření, jak velké je spojení posádky s vozem. Když se Tomáš potřebuje otočit o stoosmdesát stupňů, jen zatáhne za ruční brzdu a trhne volantem. Gumy krátce písknou a Fiesta se otočí na „pětníku“. V mžiku letíme zpět. Tempo, v jakém se tohle všechno odehrává, je tak vysoké, že mozek běžného řidiče není schopen to vůbec pobrat.

Ostatně podívejte se sami