Pánové, už jste zplodili syna, zasadili strom, vzali si hypotéku a postavili dům? Pokud ano, tak nyní byste měli myslet taky trochu na sebe – kupte si legendu od Forda, Sierru RS Cosworth.
Rozhodnete-li si udělat radost koupí starého auta, pak nepočítejte s podporou manželky či přítelkyně. Jen hrstka žen má pochopení pro takové věci. Vy v tom vidíte investici do legendy, do kousku automobilové historie, ale pro manželku jsou to vyhozené peníze za starou vránu. Těch tipů ke koupi by byla celá řada, já vám přiblížím jeden hit z konce 80. a počátku 90. let. Jmenuje se Ford Sierra RS Cosworth.
Contents
Proč má smysl o něm uvažovat?
Důvody jsou v zásadě dva – emocionální a racionální. Emoce říkají zhruba toto: jeden z nejlepších (evropských) Fordů, navíc homologační speciál pro závody. Tohle auto se těší respektu většiny automobilových fanoušků. Z pohledu rozumu se má věc následovně: dnes se dá sehnat ještě za relativně slušné peníze, do budoucna bude jeho cena stoupat.
Co je zač?
1000 Kč za založení účtu
Tisícovka, která leží doslova na zemi. Založte si účet u RB, zaplaťte třikrát kartou a tisícovka je vaše. To mě zajímá.V první polovině 80. let cítil Stuart Turner, tehdejší šéf Ford Motorsport pro Evropu, že Fordu chybí konkurenceschopné auto pro okruhové závody. Spolu s firmou Cosworth odstartovali projekt, na jehož konci byla Sierra RS Cosworth. Kvůli homologaci pro závody bylo nutné vyrobit alespoň 5000 silničních vozů, ale Cosworth si vynutil požadavek na odběr minimálně 15 000 motorů, což vedlo Ford k výrobě mnohem většího počtu vozů, než původně zamýšlel.
Na Sierru RS Cosworth použil Ford řadu dílů, které měl k dispozici. Karoserie byla z třídveřového modelu, několik dílů pocházelo ze Sierry XR4i, převodovku T5 od Borg Warner instaloval Ford do Mustangů, ale pro RS Cosworth musela být upravena, spojka byla podobná té z Transitu a samosvorný diferenciál měl původ v modelu Granada.
Motor byla kapitola sama pro sebe. Základ s litinovým blokem bychom našli v motoru T88 (Pinto) ze 70. let. Cosworth ale dostál své pověsti specialisty na motory, když Pintu přidal hliníkovou šestnáctiventilovou hlavu a přeplňování pomocí turbodmychadla Garrett T3. Samozřejmě tak jednoduché to nebylo, ale vás by měl zajímat výsledek: výkon 150 kW (204 k) a točivý moment 279 Nm. Sierra tak byla schopná akcelerovat na stovku za cca 6,5 sekundy a dosáhla na maximální rychlost 230 km/h.
Verze
Sierra RS Cosworth se představila veřejnosti na autosalonu v Ženevě 1985. Okamžitě na sebe upoutala velkým zadním křídlem, které mělo své opodstatnění – generovat dostatečný přítlak pro zadní poháněnou nápravu. Mezi další odlišnosti patřily 15“ hliníkové disky, nízký přední nárazník, jiná maska chladiče, dvojice průduchů v kapotě, nástavce blatníků a prahů. Interiérovou šeď Sierry oživil tříramenný volant a anatomická sedadla Recaro. V letech 1986 – 1987 se vyrobilo 5042 těchto coupé. Další várkou bylo 500 kusů limitované verze RS500. Tu na první pohled odlišovala absence předních mlhových světel jako daň za přívod vzduchu k brzdám. Pod kapotou bylo větší turbo Garrett T31. Perličkou na RS500 bylo to, že vznikaly úpravou běžných RS Cosworth ve společnosti Tickford, vlastněnou Aston Martinem. Verze RS500 se prodávala pouze v Británii, proto je k mání jen s pravostranným řízením. Z 500 kusů jich bylo 56 bílých, 52 modrých, zbylé byly lakovány černě. Pětistovka sloužila jako základ pro závodní vůz sk. A a hned v roce 1987 vybojovala titul ve World Touring Car Championship. Úspěchy si připsala v německém DTM i australském vytrvalostním závodě Barthurst. Mezi nejznámější závodníky patřili Soper, Ludwig a Niedzwiedz. Nejznámější autem je černá Sierra týmu Eggenberger s červenými polepy Texaco.
Sehnat RS500 není nemožné, ale finančně zdrcující, navíc má volant na špatné straně. Nemyslete si, že sehnat coupé RS Cosworth bude lehké a levné. Tyhle Cosworthy začínají na částkách € 13 000. Zachovalé kusy s malým počtem najetých kilometrů se pohybují na hranici € 20 000. Což není málo, ale řeč je o veteránu, který má své místo v síni slávy.
Tahle je pro vás
Ptáte se, kde skončily všechny ty motory, když si Cosworth vynutil odběr minimálně 15 000 jednotek? V letech 1988 – 1992 vznikla druhá série Sierry RS Cosworth s karosérií sedan. Ta už není pochopitelně tak atraktivní jako coupé, ale má ten samý motor, dokonce silnější (162 kW/220 k) a navíc je dostupnější. Karoserie sedanu dostala líbivější nárazníky, průduchy na kapotě zůstaly a na víku kufru se usadil spoiler mnohem menších rozměrů.
Dnes bystě těžko hledali auto, které má takový potenciál a je přitom zcela nenápadné. Navíc s možností pohonu všech kol. Hmotnost sice narostla oproti původním 1216 kilogramům na 1305, ale přenos výkonu byl alespoň efektivnější. Čtyřkolka si vyžádala jinou 5stupňovou převodovku (M75) a novinkou pro sedan byl i katalyzátor pro některé ročníky a některé trhy. Verze s katalyzátorem by měly mít zelené ventilové víko.
Sedan, ať už 2WD nebo 4WD, pořídíte za méně jak € 4000, ale to by vás následně vyšlo draho. Jistější bude, když se zaměříte na auta s cenou kolem € 8000+. Je třeba vzít v potaz, že Sierra RS Cosworth je dostupné sportovní auto a proto se s ním podle toho zacházelo. Motor je při správné údržbě držák, investicím do podvozku se asi nevyhnete a tak největším nepřítelem Sierry zůstává koroze. Proto se vyplatí dobře vybírat. Sedanů s pohonem zadních kol se vyrobilo 13 140 kusů a 12 250 s pohonem 4×4, takže by v tom musel být čert, abyste nenašli tu pravou. Jistou patinu staří nesou všechny auta starší dvaceti let, ale při troše snahy může sirka opět zazářit. Odměnou vám pak bude ikonický Ford, který nemá každý.
Proč upřednostnit Sierru RS Cosworth před jiným Fordem RS?
Možná si říkáte, proč vám tady doporučuji starou herku, když za podobné peníze můžete mít pár let starý Focus ST. Odpověď jste našli na předchozích řádkách. Buď máte rádi auta ze staré školy nebo ne. Focusy ST a RS jsou sice výborné, ale nevznikly jako homologační speciály. Jejich existence je komerční záležitostí, obzvlášť je to cítit z poslední generace Focusu ST. Co měl společného Focus RS s rally speciálem? Nic, kromě jména a zdánlivě podobné karoserie. U Sierry RS Cosworth je to jiné. Karosérie závoďáků byla totožná se silničním autem, motoru se lehce zvyšuje výkon a zbytek (podvozek, brzdy apod.) se upravit dá, záleží jen na vaší peněžence. Tím vás ale nenabádám, naopak, svoji cenu si lépe udrží zachovalý originální kousek v sériovém stavu.
Nelze nepřipomenout i soutěžní úspěchy Sierry. Stig Blomquist, Carlos Sainz, Ari Vatanen či Jimmy McRae by mohli vyprávět. V roce 1988 všem vytřel zrak Didier Auriol na korsické rally, kde deklasoval všechny Lancie s pohonem 4×4. Sierre s pohonem zadních kol svědčily asfaltové tratě, což Korsika byla. Auriolovi se zde povedlo to, co Bernardu Béguinovi s BMW M3 v roce 1987. Se Sierrou RS Cosworth jste se mohli setkat v mnoha národních okruhových šampionátech, rally i na závodech do vrchu. V 90. letech pochopitelně soutěžily i verze 4×4, takže svůj „vzor“ máte kde hledat. Pokud je na vás sirka přece jen staré auto, pak se poohlédněte po mladším a obratnějším Escortu RS Cosworth. Ten měl stejný motor a pohon všech kol. Od té doby žádný Ford vyrobený primárně pro závody a z něj odvozený silniční model nevznikl.
Děkuji za hezkej článek, jakožto člena fordsierra.eu klubu mě velice potěšil.